Co si představujete pod slovem "romantický"? Je to módní póza, nebo hluboký životní postoj? Romantismus, slovo odvozené z francouzského romantique, původně znamenalo "románový", tedy "vymyšlený" nebo "neskutečný". Dnes však označuje komplexní umělecký a filozofický směr, který se zrodil v reakci na osvícenství a racionalismus. Začátek 19. století v Evropě a Americe se vyznačoval touhou po emocionálním prožitku, svobodě a individualitě, a to se odrazilo v literatuře, umění a hudbě.
Velká francouzská revoluce a následující politické bouře v Evropě hrály klíčovou roli v formování romantismu. Lidé, kteří toužili po svobodě a spravedlivosti, se potýkali s tvrdou realitou a často se ocitli deziluzovaní. Romantismus se stal reakcí na tohle zklamání. Romantici hledali útočiště v emocích, přírodě, fantastice a v ideálech, které jim reálný svět neposkytoval.
Romantické umění, literatura i hudba se vyznačují řadou společných rysů:
Romantismus zasáhl mnohé oblasti lidské činnosti:
Romantičtí spisovatelé často zobrazovali hrdiny, kteří se bouří proti konvencím a společnosti, a často i tragicky končí. Díla překypují vášněmi a city. Známými autory jsou například J. W. Goethe, V. Hugo a F. Š. K. K. Zejména však témata jako nešťastná láska, tragické osudy, a vyrovnávání se s realitou jsou typická.
Romantismus přinesl do hudby nové dimenze emocí a intenzity. Skladatelé jako Beethoven, Chopin a Schumann hledali ve svých skladbách hluboké, emocionální výpovědi. Hudba pro ně nebyla pouhým zážitkem, ale projevem hlubokých lidských pocitů.
Romantismus v malířství a sochařství se vyznačoval dramatickými výjevy, silnými emocemi a idealizací. Někdy zachycoval i krajiny a v nich často vyjadřoval hluboké duševní stavy.
Ačkoli romantismus je historický směr, jeho myšlenky stále ovlivňují naši kulturu. Touha po emoční hloubce, osobní svobodě, a obdiv k přírodě a fantazii jsou stále aktuální. Vidíme to v literatuře, hudbě, a v tom, jak hledáme estetické zážitky v každodenním životě.