Změny v oblasti exekucí a insolvencí, které vstoupily v platnost od začátku roku, přinášejí významné novinky pro dlužníky i věřitele. Cílem těchto úprav je zejména zefektivnit procesy, zkrátit dobu oddlužení a lépe chránit práva všech zúčastněných stran. Pojďme se podívat na klíčové změny, které se dotknou mnoha českých domácností.
Jednou z nejvýraznějších změn je úprava nezabavitelného minima, tedy částky, která musí dlužníkovi zůstat z jeho mzdy či jiného příjmu. Od ledna 2023 dochází k přepočtu základní částky nezabavitelného minima, která je odvozena od životního minima a normativních nákladů na bydlení. Zatímco životní minimum zůstává stejné, došlo ke zvýšení normativních nákladů na bydlení. Toto navýšení se však do výpočtu nezabavitelného minima promítne pouze z části.
Výše nezabavitelného minima se tak mírně navýšila. Stejně tak došlo k navýšení částky připadající na vyživovanou osobu, typicky dítě. Změna se však dotkne i jinak. Dosud si manželé či partneři dlužníka mohli užívat navýšení nezabavitelného minima i v případě, že měli vlastní příjem. Nová pravidla tuto možnost pro páry bez specifických podmínek ruší, což může v praxi znamenat snížení dostupné částky pro rodiny, kde oba manželé pracují.
Důležité upozornění: Nová pravidla se vztahují výhradně na insolvenční řízení zahájená po 1. lednu 2023. Řízení zahájená před tímto datem se řídí starou právní úpravou.
Jednou z nejdůležitějších a nejočekávanějších změn je zkrácení doby oddlužení z původních pěti na pouhé tři roky. Tato razantní změna má za cíl výrazně urychlit proces osobního bankrotu a umožnit dlužníkům dříve se plně zorientovat v novém finančním životě. S tímto zkrácením je však spojena i nová povinnost pro dlužníky.
Povinnost předkládat přehledy příjmů: V rámci zkrácené doby oddlužení budou muset dlužníci nově každé tři měsíce předkládat svému insolvenčnímu správci přehledy o svých příjmech. Tato povinnost má zajistit transparentnost a průběžnou kontrolu finanční situace dlužníka.
Novela zákona posiluje také postavení a pravomoci insolvenčních správců. Jejich hlavním cílem je lepší ochrana věřitelů a efektivnější správa insolvenčních řízení. Insolvenční správci získávají širší kompetence, například v oblasti získávání informací o příjmech dlužníka.
Co to znamená v praxi?
Na druhé straně se rozšiřují i povinnosti insolvenčních správců. Podle nové úpravy musí každé tři měsíce podávat soudu zprávu o průběhu oddlužení. Tato pravidelná komunikace by měla vést k větší informovanosti všech stran.
Dobrou zprávou pro věřitele je také zavedení centrální evidence srážek ze mzdy, kterou spravuje Exekutorská komora České republiky. Ačkoliv je tato novinka obsažena v novele exekučního řádu, který ještě není plně účinný, představuje významný krok k lepší přehlednosti a vymáhání pohledávek.
S cílem zamezit zneužívání institutu oddlužení jsou zpřísněny podmínky pro dlužníky, kteří se chtějí do insolvence dostat opakovaně. Místo dosavadních deseti let nyní musí počkat 12 let, než mohou znovu požádat o oddlužení.
Další zpřísnění se týká kontroly příjmů. Pokud dlužník nedokáže soudu doložit oprávněné důvody pro nedostatečné příjmy, může soud rozhodnout o prodloužení doby splácení, případně o úplném zrušení oddlužení. V určitých případech může být doba splácení prodloužena až o 12 měsíců.
Změny v oblasti exekucí a insolvencí jsou komplexní a ovlivňují široké spektrum osob. Doporučujeme všem dotčeným stranám, aby se seznámily s aktuální legislativou a v případě nejasností se obrátily na odborníky nebo využily dostupné poradenské služby. Správné pochopení těchto pravidel je klíčové pro úspěšnou orientaci v současném právním a finančním prostředí.